PŮVODNÍ KONCEPT
Původní koncept vlastně žádný není, protože misi jsem začal tvořit na základně jedné knihy od Toma Clancyho (konkrétně je to Čestný dluh) a při tvoření prvního úkolu jsem neměl ani tušáka, jak to bude pokračovat dál. Jedno je však jisté - tehdy ještě byl ostrov Sarugao Sarugaem a ne Stolbovojem, a bylo to území kdesi břehů Jižní Ameriky. Karelin vůbec nebyl Rus, ale ňákej ten Argentinec či podobně, a jmenoval se plukovník Alvarez. Jenže pak jsem zjistil, že dostat atomovou raketu do latinské Ameriky je zhola nemožná a kvůli vysokému výskytu jmen jako Chosé Armando nebo Diego jsem se začal bát, jestli náhodou netvořím telenovelu. No, a tak jsem se na to vykašlal a celý ostrov přesunul na pobřeží Ruska, co nejblíž k Číně. Ok, rozhodl jsem se Karelina zabít, a taky jsem tak udělal. Pak ale přišla třetí animačka a já byl v koncích. Jak teď? Tak jsem si umístil Radajeva (tehdy ještě srbského nájemného vraha Radana Myovice) do domu guvernéra a jako že tam bude mazat data o Karelinovi. Jenže, k sakru, vždyť tohle nemá žádnou logiku a je to děj postavanej na hlavu, řekl jsem si, a tak guvernérovu vilu vystřídal baráček našeho pana plukovníka. Ten měl ale jeden malý zádrhel - neměl interiér. Trochu jsem zaimrovizoval a začal jsem scény střídat s vnitřkem domu v úplně jiném městě. To byla jedna z nejnáročnějších věcí, protože volit záběry tak, aby nebylo vidět moc ven, a tedy značně omezit množství možných scén, se mi začala pomalu vymykat z rukou. Nakonec jsem to ale nějak vošéfoval a i přes drobnou chybku, kterou jsem byl línej opravit, je vše v pořádku.
VŠECHNO ŠPATNĚ
A potom přišla veleslavná čtvrtá animačka, takzvaná ekšn sín. U té jsem měl naštěstí jasno, co se kde a kdy stane, takže uplynul měsíc říjen a animačka byla hotova. Řekl jsem si, že to je celkem lehce, a určil jsem datum vydání prosinec. Jenže pak se to začalo trochu zpomalovat a v době, kdy na pulty dorazila Bitva vo Středozem, práce se na necelý měsíc zastavily úplně. A navázat uprostřed páté animačky byl vážně nadlidský úkol. Pomohl mi až velký guru Silvr Falkon, který mě přesvědčil, že má cenu pokračovat, a ještě mi pomohl se závěrem celé mise. Do této doby to vypadalo tak, že po pomoci Reynoldsovi v Berezniku měl být hráč napaden Radajevem ve vrulníku, ale neměl bý sestřelen a oba cypové ve vrtulnících by se kočkovali cestou na východ, kde by nakonec náš hrdina toho špatnýho sejmul. Letěl by dál, jenže Číňané v záchvatu pomstychtivosti by poslali na ostrov dáreřek v podobě bombardéru a taktické nukleární bomby. Bum prásk, atomový hřib se zvedá na SZ letišti, nějaký dva kilometry od hráče, a následkem EMP se vrtulník řítí k zemi. Následuje konfrontace s Radajevem a jeho ostřelovačkou a konec, ovšem bez Robbinse s kulkou v těle. Ti, co navštěvovali soukromou diskuzi o Op85 (takže vlastně skoro nikdo), vědí, že pan SF je velkým znalcem přes konflikt v Čečensku, a tak je jasné, že poté, co vylezl zpod stolu po horečném záchvatu smíchu po přečtení mé verze příběhu, začal s lobbováním ve prospěch Čečny. A i když jsem vzdoroval, nakonec použil veškeré nátlakové metody a já se tedy nakonec rozhodl rozpoutat válku mezi Ruskem a Čínou jen proto, aby ti cypové na Kavkaze získali tu svou kýženou nezávislost. A tak se příběh přes mnohé peripetie dopracoval tam, kde je.
VELKÉ FINÁLE
Jelikož verze souboje s Aslanem ostřelovačem byla zavrhnuta, bylo třeba honem rychle vymyslet nějakou náhradu. Několik dní jsem se lopotil a snažil se přijít na způsob, jak konfrontovat hráče s Radajevem. Náhlé vnuknutí za jednoho deštivého dne zabilo dvě mouchy jednou ranou - nejen že jsem konečně přišel na to, že hráč bude sestřelen v Berezniku a potka frajera ze sý aj ej, ale konečně bude moci být uplatněn můj nápad, o který jsem přišel s pádem B2006 - honička auto x vrtulník (více u sousedů v Původu). A to dokonce ve dvou verzích! První je ta, kterou dobře znáte z mise, tedy směr jih. Pak jsem také plánoval možnost na sever, ke guvernérovu domu, jenže kvůli nedostatku času a fatální lenosti z toho sešlo.
PÁR SLOV ZÁVĚREM
Tak outru a intru snad ani netřeba mluvit. Obojí jsem měl nalinkované už od rané tvorby a tvorba šla jak na drátkách. Šlo jen o tom přímět sebe a ostatní ke tvorbě. Třeba prezidentský projev bez hotového dabingu dělat rozhodně nešel, a tak jsem musel nějaký ten pátek čekat, až konečně Celoush dodá dabing. Dabing a betatest, dvě věci, které nezáležely na mě, mi připravily perné chvíle. Spawna, chronického lenocha, jsem k betatestu nutil měsíc a podvolil se až poté, co jsem mu pohrozil vyřazením jeho jména z titulek. Ačkoli misi jsem dal na betatest koncem dubna, ještě týden před plánovaným vydáním jsem měl na stole bugreport jen od zmiňovaného Spawna a po ostatních jako by se slehla zem. S dabingem ostatních to bylo trochu lepší, i když třeba ex-celebritu Leona jsem popoháněl k dabingu celkem dlouho. A Spawn nedopatřením zapomněl nadabovat jednu větu a samozřejmě mu čtyři dny před vydáním vypadl net, takže to bylo celkem o nervy. A to ani nemluvím o kvalitě některých hlášek, protože třeba valas, vlastně Wallas, svoji postavu vyloženě odflákl (jen porovnejte se Sestřelencem nebo Královskou trojkou. Na druhou stranu chtít po někom dabing na začátku prázdnin je holý nesmysl). Dlouhou dobu mě také trápila konverze na .lip soubory, protože wav2lip mi odmítal fungovat, a mohl jsem se klidně stavět na hlavu. Den před vydáním jsem si jen tak z trucu zkusil hodit wav soubor na ikonku programu, načež jsem zůstal sedět s čelistí na podlaze. Přede mnou se skvěl fungl nový .lip soubor a já mohl po chvíle práce odškrtnout poslední položku na seznamu. Konečně je to všechno venku a mám klid. Všem, co plánují dělat mega super extra dlouhou a nabušenou misi plnou vymožeností a složitých scriptů tímto vzkazuji: Jděte od toho, nestojí to za to!
